Login Search
Death metal ke zpozornění - CONCRETE WINDS a MEFITIS

Death metal ke zpozornění - CONCRETE WINDS a MEFITIS

Poměrně nenápadně prohučely na podzim dvě vynikající deathmetalové desky, který Ti teď rád představím a bez námitek vřele doporučím.

CONCRETE WINDS – Primitive ForceCONCRETE WINDS – Primitive Force (Sepulchral Voice, 2019)

Concrete Winds vysloveně klamou tělem, respektive svou image. Když jsem viděl na fotce nábojáky, logo á la Sadistik Execution, rudej obal evokující Conqueror, odložil jsem poslech na neurčito jako zástupce vlny war metalů, na kterých je hudba, upřímně řečeno, to nejmíň zajímavý. Až adresný tip mr. Fastnera, kterej asi potřebuje vyprázdnit sklady, mě kopnul si Primitive Force pustit a pozorně poslouchat. A kurva! Za pět minut už jezdili po obyváku čerti na kozlech. Naprostá energie, pěst na pajšl. Jeden z horkých favoritů na deathmetalovou desku roku. Takhle našlapaný a nekompromisní materiál jsem v tomhle ranku neslyšel už pár let. Dokonce bych řekl, že tak od doby Skullfucking Armaggedon, ale to možná přeháním.

Slyším vlivy grindcoru (Discordance Axis) s jeho dávkou tolik potřebné a osvěžující divokosti, nasazení, možná taky punkového drajvu – ale tady odkazuju spíš už ke zmiňovaným Sadistik Execution. Základem mocného úspěchu je vzteklej zvuk, kterej je ale vlastně překvapivě konkrétní, slyšet jde bez problémů jednotlivý nástroje. Esencí je deathmetalovej songwriting, riffy mají šmak a parádní vývoj. Muzika je hodně pestrá, dá se říct, že pořád se něco děje. Od úvodního punkovýho vyřvání názvu songu (Disident Mutilator!) přes surový kila, překvapivě technický riffování a kvílivý a jedovatý kytarový sóla (mimochodem, to jediný, čím by mohli připomínat warmetalový Revenge) až k frenetickýmu závěru, kulometu bicích, je pořád co poslouchat. Žádná vata.

Vrcholem alba je podle mě skladba Tyrant Pulse ve šlapavým tanečním rytmu (!) jako nějaká bizarní black/death coververze Tiesta. Paroháče na obou rukách!

Hodnocení 90/100

 
MEFITIS – EmberdawnMEFITIS – Emberdawn (Chaos Records, 2019)

Druhá zásadní deathmetalová deska letošního srpna, a pro mě druhej kandidát na DM roku jsou se svým debutem texaští Mefitis. Přiznávám, že předchozí tvorbu jsem vůbec nesledoval a… no a co. Hráli takový Demilich a Timeghoul ovlivněný dm (proto asi ten Demilich worship obal od Turkku Rantanena). Tou pro Mefitis zásadní deskou je teprve Emberdawn. Ale jakou desku dvojka Alex a Jake alias Pendath a Vatha vysrali! Excelentní death metal! To v první řadě. Žádný „mrk mrk“ ironický odkazování, sraní na image. Elán a energie pětadvacetiletých pasrů oživuje to nejlepší z tradic, aniž by uklouznul k jakýmukoli vykrádání nebo kýčovitým homage projektům bez koulí, jaký se v poslední době objevily na 20 bucks spin.

Už první minuta v kostce naznačí, o co tady půjde. Výrazný a zajímavý riff, který graduje, klasickej murmur na vokálu, špičková instrumentální hra. A baf! Změny, sóla, další návrat k leitmotivu. Melodický, technický death metal snad trošku by se dal připodobnit k Dissection melodice, ale přece jen tvrdší hoblík a pravá příměs dřevnatosti jakoby se ozvali takoví Malevolent Creation. To všechno moderní, vynikající. Nemá cenu dál vrstvit superlativy, prostě si pusť první trek, a jestli v sobě máš ještě kousek lásečky k silnýmu death metalu, tohle tě bude bavit.

Trochu se divím, že se takhle esenciálního materiálu ještě neujal žádnej (relativně) větší label, zatím je k mání pouze cd verze od mexických Chaos Records, ale musím říct, že i s poštovným pořád vychází na přijatelných 17 dolarů.

Hodnocení 75/100