Login Search
GHOST, ALL THEM WITCHES, TRIBULATION

GHOST, ALL THEM WITCHES, TRIBULATION

  • kdy: 1. prosinec 2019
  • kde: Praha, O2 Universum

Dvouhodinový koncert Ghost plný zajímavých efektů a vtipů byl mnohem lepší, než jsem čekal. A to včetně předkapel.

První klubový koncert Ghost v České republice a má první návštěva nového prostoru O2 Universum. Asi hned na úvod zmíním, že nejsem žádným uctívačem této kapely, který by měl potřebu nekriticky jásat, jak je její hudba úžasná. Je hodně lidí, co ji miluje, hodně lidí, co ji nenávidí. Osobně zaujímám spíše neutrální postavení. Alba Ghost a hlavně některé jejich songy mě však poměrně baví a myslím si, že to, co dělají, dělají dobře. Proto není divu, že jejich popularita po celém světě narůstá. Worship starého heavy metalu / hard rocku, jaký dělali například Mercyful Fate (o koncertním reunionu víme?), v poslední době roste, a promyšlená vizuální prezentace jde rovněž ruku v ruce s úspěchem. Ghost navíc v poslední době koncertovali také po boku velikánů jako Metallica nebo Iron Maiden. S oběma kapelami vystoupili rovněž u nás, a dostali se tak do širšího povědomí i mainstreamovým fanouškům. Těžko ale srovnávat plnohodnotný koncert s rolí předskokana na denním světle někde venku, že ano. Tentokrát byli v ČR poprvé jako headliner a support, který je na turné nazvaném The Ultimate Tour Named Dead doprovázel, rovněž stál za pozornost. Rozhodl jsem se tedy využít příležitosti vidět Ghost v době, kdy na ně do Prahy nedorazí desetitisíce lidí, což je dnes například v jejich domovině už naprosto běžné.

Nejdříve ale trochu o Universu. To bylo přilepeno na O2 Arénu jako její menší bratr s údajnou kapacitou 4500 osob. To je o 1500 více, než má Forum Karlín, které je dalším z podobných poměrně nových koncertních prostorů. Osobně si ale myslím, že kapacitu zvedají především místa k sezení, protože samotný plac před pódiem až tak velký není. A i když nemám důvod si na Universum a jeho vzhled nějak stěžovat, extra moderně na mě rovněž nepůsobí. Docela škoda, že je zde jen jeden vstup na stání i na tribuny dohromady a vznikla kvůli tomu až absurdně dlouhá fronta. V té jsem strávil, i přes příchod přesně v minutu otevření, přes půl hodiny. Přímo do sálu jsem tedy vešel až během první kapely, kterou jsem doufal, že uvidím hned od začátku. Naštěstí jsem přišel jen o půlku songu.

TribulationTribulationTribulation se prezentovali songy z posledních dvou alb The Children of the Night a Down Below. A i když se jedná o kapelu s deathmetalovými kořeny, myslím si, že gotický metal, co hrají dnes, by mohla celkem velká část fanoušků Ghost rovněž ocenit. Zvlášť, když svou vizuální prezentaci rovněž nenechávají náhodě. Za sebou měli velké a hezky zpracované plachty s různými lebkami, k tomu nějaké to líčení, a nejvýstřednější postavou na pódiu byl jako tradičně kytarista Jonathan Hultén. Kromě toho, že mohli využít velkou část pódia, potěšilo také, že dostali i důstojný hrací čas. Místo pár minut slávy pro předskokana hráli snad tři čtvrtě hodiny, což lze téměř považovat za plnohodnotný koncert. A to platí i pro druhou kapelu. Jinak Tribulation odehráli již tradičně dobrý koncert. S tím březnovým, kde vystoupili spolu s Gaahls Wyrd jako co-headliner, to sice úplně srovnávat nelze, i pár let zpátky na Brutalu jim vyšel trochu lepší zvuk. Tentokrát by pomohlo trochu přidat kytary, ale jinak to bylo vlastně dost fajn. Jejich skladby jsou dobře složené, mají fajn melodie, naživo rovněž fungují. Nejvíce mě teda bavila Melancholia a závěrečný kus Strange Gateways Beckon. Myslím si ale, že se zavděčili i lidem, kteří o nich doposud neslyšeli. Ke svým slavnějším švédským kolegům se podle mě hodili.

Setlist:
1. Nightbound
2. Melancholia
3. The Lament
4. The World
5. Cries From the Underworld
6. The Motherhood of God
7. Strange Gateways Beckon

All Them WitchesAll Them WitchesTo All Them Witches byli stylově ze všech kapel nejodlišnější a někdo by mohl říct, že do konceptu večera kromě svého názvu příliš nezapadli. Se svým stonerovým blues rockem byli mezi dvěma kapelami s víceméně horrorovým konceptem jako pěst na oko, což šlo poznat i na naplnění sálu. Velká část návštěvníků, než aby poslouchala trochu náročnější hudbu, šla raději na pivo a před pódiem bylo poloprázdno. Sám jsem ale z jejich koncertu dost nadšený. Dříve jsem All Them Witches nevěnoval větší pozornost, ale v Universu jim fakt vyšel geniální zvuk. Ta kytara! A hlavně musím říct, že to byla po delší době jedna z nových stoner-ish kapel, co mě fakt bavila. Místo nekonečného přehrávání tisíckrát vykradených riffů k žánru přistupují poměrně originálně a psychedelicky. Kytarové linky jsou sice v základu docela jednoduché, repetitivní, ale zaranžované tak, že s postupným vývojem a obohacováním nabírají na síle. Stejně jako během nedávného koncertu Earth i tady se mi párkrát stalo, že mě houpavým rytmem rozhýbali natolik, že jsem s sebou slušně kýval zepředu dozadu jako na pořádném doomu, i když to byl "jen" pohodový rokec. Za mě tedy také spokojenost a rád se s ATW někdy opět setkám. Beru ale, že je asi moc návštěvníků nedělního koncertu nepobralo.

Údajný setlist:
1. Funeral for a Great Drunken Bird
2. 3-5-7
3. 1x1
4. Diamond
5. Charles William
6. Dirt Preachers
7. Blood and Sand / Milk and Endless Waters
8. When God Comes Back

GhostGhostS hlavní hvězdou večera se už ale prostor Universa docela zaplnil. Furt zde ale nebylo úplně nacpáno, minimálně v poslední třetině místa na stání se dalo bez problému procházet. Vyprodáno totiž nebylo. Může za to vyšší cena lístku nebo prostě fakt, že Ghost u nás zatím tolik lidí nezajímají? Vzhledem k tomu, že jsem měl možnost sledovat, jak se je v Letňanech před Metallicou snaží hodně lidí vypískat, za kapelu pro masy je zatím považovat nelze. Pokud se na ně nějaký z fanoušků ale tentokrát vykašlal s tím, že je už letos viděl, tak pro něj mám nemilou zprávu. Přišel totiž o hodně, protože porovnat tyto dva koncerty by bylo jako srovnávat nesrovnatelné.

Ghost si tentokrát dali práci byť s jednoduchou, avšak působivou úpravou pódia. Předek tvořily bílé schody, za nimiž se nacházely motivy kostelních vitráží. A s postupně proměnlivým osvětlením tyto vitráže měnily barvy, několikrát celé zrudly, mnohokrát hrály všemi barvami a doplňovaly atmosféru jednotlivých songů. K tomu nechyběly kouřové efekty, plameny i různé výbuchy. Se silou dělobuchů to možná trochu přehnali, protože v relativně malém Universu těch pár výstřelů prásklo do uší takovou hlasitostí, až jsem se bál, že mi v nich během následujících dní bude slušně pískat. Svůj účel ale rozhodně splnily a do skladeb byly zařazeny vhodně. Velkou pozornost věnuje kapela ovšem také svým kostýmům. Všichni hráči v černých oblecích na sobě mají rohaté masky a frontman Tobias Forge, tedy Cardinal Copia, svůj oděv dokonce několikrát vystřídal. Na úvod přišel v červeném, poté v bílém a na závěr zvolil černý s převráceným křížem na hrudi, jako míval Papa Emeritus.

GhostGhostCo se výběru skladeb týče, začátek setu a jeho největší část tvořily songy z loňské desky Prequelle a asi z nejhitovějšího alba Meliora. Po dvou kusech se zavzpomínalo ale také na debut Opus Enonymus i na druhou nahrávku Infestissumam a došlo také na EPčka Popestar a Seven Inches of Satanic Panic. Osobně se mi složení setlistu dost líbilo. Hrály se teda hlavně ty popovější a zábavnější hity, což lze pochopit, ale došlo třeba i na tvrdší skladby jako Mummy Dust, kterou Tobias odzpíval slušným chraplákem a zavzpomínal si tak na své působení v deathmetalových Repugnant. Jasně, každý si najde několik songů, které by chtěl slyšet a v neděli nezazněly. Sám bych byl hrozně rád například za Monstrance Clock, kterou v minulosti Ghost své koncerty uzavírali. I tak jsem ale rád například za Absolution, Zombie Queen a spoustu dalších. Koneckonců, koncert trval dvě hodiny a nějaký hit se jistě našel pro každého. Co je ale nejdůležitější, celé ty dvě hodiny strašně rychle utekly a já se po celou dobu skvěle bavil.

Svůj podíl na zábavě měly také jednotlivé vtipy, které Cardinal zařadil do svých proslovů nebo i samotná gesta, která členové kapely dělali. Za zmínku stojí třeba předvádění se během kytarových sól nebo hlášky typu: „Já vím, že je neděle a zítra jdete do práce, ale co kdybychom se tvářili, že je pátek a pořádně si to užili?“ Na otázku, „co je dnes za den,“ dav tedy automaticky reagoval, „pátek.“ Zafungovalo ale i kouzlo nechtěného, kdy frontman přišel v novém převleku a v prvních řadách se mu smáli, že mu jde přes kalhoty výrazně vidět obrys přirození. A skladbu Miasma dokonce obohatil saxofonista v převleku necro-papeže.

GhostGhostPo hudební stránce jinak, pokud vás nahrávky Ghost baví, asi nešlo kapele co vytknout. Všechny skladby byly profesionálně odehrané a všechny instrumenty dobře slyšitelné. Tři kytary po většinu času měly smysl a hodně pomohly také klávesistky, které se rovněž staraly o doprovodné zpěvy. No a Tobiasův zpěv byl samozřejmě také bezchybný. Je pravda, že se ani zdaleka nepouští do poloh jako třeba King Diamond, ale v těch svých si je jistý. Stejně tak kytaristé během sól a náročnějších momentů.

Když se koncert chýlil k závěru a čekalo nás posledních pár skladeb, potěšilo konstatování, „přeci vás neopustíme bez pusy na rozloučenou,“ načež navázali novou peckou Kiss the Go-Goat. Během následné hitovky Dance Macabre se nad pódiem rozsvítila diskotékově barevná světla a u poslední Square Hammer nechyběly ani konfety. Konec, velký potlesk a s několika kamarády jsme si jen mohli pochválit, jak dobrý koncert to byl. Sice jsem původně přemýšlel, zda se mi za Ghost opravdu chce dát přes 1200 a jestli to bude stát za to, když je navíc až tak moc neposlouchám. Ve výsledku jsem ale odcházel nadšený, protože to bylo fakt skvělé od začátku do konce. A to včetně veškerého divadla a předskakujících Tribulation a All Them Witches, kteří také odehráli moc dobré sety.

Setlist:
1. Ashes
2. Rats
3. Absolution
4. Faith
5. Mary on a Cross
6. Devil Church (a následná kytarová sóla)
7. Cirice
8. Miasma
9. Ghuleh/Zombie Queen
10. Helvetesfönster
11. Spirit
12. From the Pinnacle to the Pit
13. Ritual
14. Satan Prayer
15. Year Zero
16. Spöksonat
17. He Is
18. Mummy Dust
19. Kiss the Go-Goat
20. Dance Macabre
21. Square Hammer