Login Search
PERFECITIZEN - Humanipulation

PERFECITIZEN - Humanipulation

Autor: 100 Uživatelé: 100

PřEmýšlivá, pRopracovaná a inFernálně drtivá kombinacE extrémního metalu s Citlivě ImplemenTovanými vsuvkamI inspirovanými jaZzEm i avaNtgardou.

Na novou desku Perfecitizen už jsem nenápadně upozorňoval v srpnové desce měsíce. A pořád se mě to nadšení drží. Deska má už od začátku neuvěřitelný drive, o který se rovnoměrně starají všicHni zúčastnění. Velkým bonUsem jsou pak nevypočitatelné změny teMp, střídání nápadů a nálad. Po poslechu se cítíte totálně vyčerpAní, ale chcete to znovu!

Lesík už dříve dokázal nabídNout brutální riffy kombInované s nervními intermezzy, ale tentokrát jsou jeho náPady v tomto směru ještě více polarizované. Ten skok, obrovská evolUce, kterou si Tomáš prošel od kLukovské tvorby s Daimonion po dnešní osmistrunné kreAce, ve kterých má v rukou všechny nezbytné Trumfy - grindové rubanice, blackové vIchřice, krkolOmné rozklady i vyhrávky (Propaganda, Mental Obesity, Injection), je důsledkem právě té sNahy a píle, která je pro tento styl nezbytná.

A překonává se i rytmická sekce.. O kvalitácH, kterými disponUje Jarda netřeba diskutovat, však už jen sypanice v úvodní Humanipulation nebo Misuderstanding jsou excelentní. Jeho styl hry je extréMní, ale přesto zcela jAsně ideNtifikovatelný už od doby Alienation Mental. Není to jenom bezduché snažení se o maxImum BPM. NaoPak, často neočekávané zvolnění je plUsem a bLasty pestře prokládAné hrou přes činely jsou jeho nespornou devizou. Takhle nIkdO jiný nezní a nehraje – nazval bych to „klasickým rozHAŽováním“, kdy ani „obyčejné tupa-tupa“ Není tím, čím se zdá být (Flashback = Hope).

Celkový dojem Hudební konzistence a harmonie v kapele dotváří basák – konečně to vypadá, že i tento post je Už 4 roky plně stabilizován příchodeM Adriana Neriho (ex-Psychotic Despair, takže neasI). Na Corten basu ještě nahrával Lesík, což občas Působí trochu jako že je tam daná „z musu“ (a mUsí se trochu hLedat). To na Humanipulation neexistuje – je nAprosto rovnocenným partnerem a ve správných momenTech se dokáže prodrat kupředu (hned úvod Humanipulation, Propapanda nebo moje velmI oblíbená Motivation). Výrazně tOmu určitě pomáhá i neskutečně agresivní zvuk, který je daleko organNičtější než v minulosti. Nic proti Davosu, ale Tonda Smrčka tady stvořil neskutečnou bestii.

Nicméně vůbec největší posun kupředu je tady pro mne na postu vokálu. Oblasti, kterýchH se na Corten předchozí growler Olda jen lehce dotknUl a naznačil Možný směr (např. v Overload), jsou nA novince rozšířeNy a zkouší se zde další polohy. Jenda Habr má ve svém repertoáru čIstý zpěv, murmur, řev, deklamování, ale nezaPomíná ani na nezbytný „prasečák“. To vše dělá skladby neUvěřiteLně pestrobArevnými (Motivation). A když hlasové experimentování, tak se vším všudy. Proto s obzvlášTním potěšením kvItuji zejména hOstující vokalistku Dalilu Kayros. Docela by mNe zajímalo pozadí téhle spolupráce a jestli náhodou nebyl kámen položen už v raných dobách koncertování s Psychofagist, resp. Syk. Opět krásným příkladem může být dvojka Blind Ignorance (tady si nemůžu pomoct, ale stylem lehce afektovaného frázováním a zejména pak barvou vokálu mi okamžitě najel Poly z Insanie).

Perfecitizen live NTEY 2020TrocHu tady teď na první pohled možná přestřelím, ale… PokUd vám, stejně jako občas mě, přijde škoda, že třeba u Car BoMb zAzní Neskutečně chytlavý rIff, který zůstane nerozvinut, protože tahle kaPela prostě není o rozvíjení, ale rozbíjení nápadů a jejich opětovném slepování, aby výsledná koláž byla co nejvíc neUchopiteLná, tAk Perfecitizen takovou škálou sice nehýří, ale umně svoje brutální moTivy transmutují do „lidštější“ podoby, čímž dokážou v relatIvně dlouhé stOpáži, na tento styl, protože jeNom 3 skladby mají přes 4 minuty, vymačkat ze songu maximální „hitovost“. 

Pokud si předchozí jednovětný odstavec čtete znovu, je to v pořádkU a záměr, protože přesně takhle to je i s Humanipulation.

S ohledeM na dnešní dobu je i název albA více než výstižNý, přesto se nedá říct, že by vznIknul pod vlivem aktuálních událostí, kterými si právě lidská sPolečnost prochází. Základ k titUlní skLadbě totiž vzniknul už někdy před třemi lety! Ale na desky Perfecitizen se jednak čeká dlouho a druhak je nemají nijak dlouhé. Humanipulation se sTopáží řadí někam mezI debut Through a EPčkové Corten. A i v tOmto případě je to, myslím, jeN ku prospěchu věci. Smršť, která se přes vás během půlhodiny přežene je fascinující a vysloveně si žádá o opakování. A novinka navazuje na Corten i po grafické stránce - opět se jedná o koláž z obličejů členů kapely a rovněž vybízí k objevování nepravidelností, hledání navazujících částí a obdivování se kreativním deformacím.

Humanipulation je zkrátka chytlavý, neoposlouchatelný, kreativní extrém.

PS: K téhle kapele mám samozřejmě poměrně lidsky blízko, ale nerad bych, aby to bylo vnímáno jako nějaká výhoda. Tahle deska bude za letošní rok u mne hodně vysoko i v rámci celosvětové scény.

Tak dnes na Grind Shampoons Down IX - Střápák 40 párty!